Závěr první sezony v pozici hlavního hostujícího dirigenta legendárního italského orchestru pojal Jakub Hrůša jako prezentaci dvou nejznámějších orchestrálních děl Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.
„Mnozí Italové českou hudbu stále teprve objevují, chtěl jsem jim představit výrazná díla slovanské hudební literatury, která patří u každého z autorů k nejhranějším,“ říká Jakub Hrůša. „Vedle notoricky známé a posluchačsky velice vděčné Dvořákovy Novosvětské symfonie může být Glagolská mše Leoše Janáčka trochu odlišným, ale silným a syrovějším zážitkem. Všiml jsem si, že v Itálii vyznávají kulturní autenticitu, a i když místní posluchače a hudebníky starý slovanský liturgický text a zemitost Janáčkova stylu budou jistě provokovat, budou tím vším zároveň taky nesmírně fascinováni“, dodává. Ke spolupráci si český dirigent vybral čtveřici našich renomovaných interpretů, kterými jsou Kateřina Kněžíková (soprán), Jarmila Balážová (alt), Richard Samek (tenor) a Jozef Benci (bas).
Program zazní v Římě během tří večerů: 9., 10. a 11. června.
Jakub Hrůša se před římským publikem se v čele nejreprezentativnějšího italského symfonického tělesa v nové pozici představil na svém inauguračním koncertu již na podzim, kdy v přímém televizním přenosu řídil provedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“. A již v roce 2016 s ním zazářil při interpretaci Smetanovy Mé vlasti a ve dvou dalších velmi úspěšných programech v letech 2018 a 2019. V minulé sezoně s orchestrem Santa Cecilia oslavil svátek založení Italské republiky v přímém přenosu na italské televizní stanici RAI 1 s velkým leskem a za přítomnosti špiček společenské i politické reprezentace země, na prvním místě italského prezidenta.
Více zde: https://santacecilia.it/en/concerto/jakub-hrusa/?replica=202
Během stávající sezony si Jakub Hrůša stihl připsat řadu úspěchů
Kromě svých závazků v pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků a hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie stihl řídit Berlínské filharmoniky, hostoval na festivalu v Lucernu, absolvoval dvě velká americká turné se čtyřmi nejlepšími orchestry USA – Newyorskými, Bostonskými, Clevelandskými a Chicagskými filharmoniky, kde se dočkal, podobně jako při provedení Wagnerova Lohengrina v londýnské Královské opeře Covent Garden, fenomenálně superlativních recenzí a ohlasů.
Dále v této sezoně získal společně s Bamberskými symfoniky Cenu německé hudební kritiky „Schallplatenkrittik Preis“ za nahrávku Mahlerovy 4. symfonie a s nahrávkou Brucknerovy 4. symfonie prestižní ocenění International Classical Music Award. Za album Houslové koncerty č. 1 a č. 2 skladatele Bohuslava Martinů byl opět společně s Bamberskými symfoniky a houslistou Frankem Peterem Zimmermannem nominován na cenu BBC Music Magazine v kategorii Concerto.
Další nejbližším uměleckým projektem Jakuba Hrůši bude Janáčkova opera Káťa Kabanová v Salcburku. Premiéra je naplánovaná na 7. srpna tohoto roku. Režie se ujal Barrie Kosky, hrát budou Vídeňští filharmonikové. Spolu se sopranistkou Corrine Winters, která ztvární titulní roli Káti, se představí Evelyn Herlitzius, David Butt Philip, Jaroslav Březina, Benjamin Hulett, Jarmila Balážová a Jens Larsen.
Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA, kde v listopadu 2021 a únoru 2022 odehrál několik turné s nejlepšími americkými orchestry patřícími do tzv. Velké pětky top orchestrů USA, a to se superlativními kritikami. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a od této sezony i hlavním hostujícím dirigentem Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne, získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Za nahrávku Mahlerovy 4. symfonie v říjnu 2021 Cenu německé hudební kritiky. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho loňského působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezóny České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka. V září 2021 získal s Bamberskými symfoniky za nahrávku Mahlerovy 4. symfonie Cenu německé hudební kritiky. V lednu 2022 získal s nahrávkou Brucknerovy 4. symfonie prestižní ocenění International Classical Music Award. Společně s Bamberskými symfoniky a Frankem Peterem Zimmermannem byl nominován i na cenu BBC Music Magazine Award za nahrávku Houslových koncertů č. 1 a č. 2 Bohuslava Martinů.
